Mercedes-Benz E 320 CDI - test (2025)

Vroce 1995 uvedl Mercedes-Benz na trh novou generaci třídy E, označenou W210. Jako první přišel sedan,vroce 1996 přidali kombi. Nové "éčko" dostalo na příď čtyři kruhové světlomety a lidově jej přezdívali"masařka". Karosérie měla příznivý součinitel odporu vzduchu Cx=0,27. Vroce 1999 prošla řada faceliftema její výrobu ukončili roku 2002. Během výroby pod kapotu montovali 36různých benzínových a naftovýchmotorů svýkony od 75 po 260kW. Nejslabší byl model E220D (1996-2002), nejsilnější motorměla verze E55AMG (1997-2002). Většina modelů měla pohon zadních kol, některé dostaly pohon všechčtyř kol 4-matic.

Historii modelu popisuje následující tabulka:

Jeden smolný pátek třináctého do mého vozu nacouvala na parkovišti unákupního centra paní, která jak pravila"pospíchala". Během opravy ve smluvním servisu pojišťovny mi byl poskytnut náhradní automobil. Původně mi půjčilipostarší Fabii, která měla najeto přes 220tisíc kilometrů a po asi30ujetých kilometrech začala blikat kontrolka brzdové kapaliny a ještě to vždy po chvíli 3x výrazně zapípalo.Kapalina unikala pod pedály dovnitř vozu (zřejmě odešel spojkový nebo brzdový válec). Tak jsem Fabii vrátil a onimi půjčili druhé náhradní vozidlo, byl jím Mercedes. Byl sice ještě starší než Fabia a na tachometru měl více kilometrů,ale byl neporovnatelně luxusnější a pohodlnější. Byl to Mercedes-Benz E320CDI zroku 2001. Mělšestiválcový turbodiesel se vstřikováním Common Rail svýkonem 145kW (197koní) a pětistupňovouautomatickou elektronicky řízenou převodovku. Na tachometru měl více než 251000km.

No a tak jsem koncem února 2015 měl na pár dní kdispozici Mercedes, byl to první vůz této značky, za jehož volantjsem se dostal. Při prvním usednutí za volant jsem měl problém snastartováním, dosud jsem se nesetkalselektronickým klíčem. Ten se zasune do otvoru jako normální klíček a pak se s ním otáčí jako snormálnímklíčkem. Klíček pak lze vyjmout až po vypnutí motoru a zařazení páky voliče automatické převodovky do polohy"P".Po zařazení voliče do polohy "D" se vozidlo na rovině pomalu rozjelo vpřed, pokud se rozjíždíte do kopce, vozidlozůstane stát na místě a "visí". Po sešlápnutí plynu se vůz rozjede a čím více přidáte, tím jede rychleji. Automatikařadila bez větších rázů, při poklidné jízdě bylo přeřazení poznat jen sluchem a změnou otáček na otáčkoměru. Po prudkémpřidání plynu zabral "kickdown", automatika podřadila a vůz zrychloval hbitěji. Obvykle při tom žlutě blikala kontrolkastabilizačního systému, zřejmě se systém snažil, aby zadní poháněná kola neproklouzla.

Samotná jízda byla celkem vpohodě. Pérování pohodlné, sedadla spíše měkčí, žádné přeposilované pedály nebo řízení.Vůz měl řadu prvků výbavy luxusnějšího charakteru, jako dvouzónovou klimatizaci, elektrické ovládání všech oken a vnějšíchzrcátek, palubní počítač, vícefunkční volant, částečně elektricky seřiditelná sedadla a podobně. Některé ovládací prvkybyly ale umístěny nezvykle. Pod volantem nebyla vpravo žádná páčka, zato vlevo byly dvě. Ta větší sloužila kovládánísměrových světel a stěrače. Mířila nezvykle šikmo dolů a ovládání blinkrů mi hlavně na počáku činilo problémy, omylem jsemsahal na menší páčku, která mířila mírně šikmo nahoru, měla tedy polohu odpovídající ovladači blinkrů vjiných autech.Tato menší páčka ale sloužila kovládání tempomatu. Blinkry postrádaly "trojblik". Na volantu bylo vlevo listovánístránkami palubního počítače, ten mohl ukazovat aktuální rychlost, ujetou vzdálenost, průměrnou spotřebu, závadyvosvětlení a řadu dalších údajů. Tlačítka na pravé straně volantu sloužila kovládání hlasitosti autorádia,ale ladění stanic už bylo nutno ovládat přímo na autorádiu. Také bych čekal, že uvozu této třídy bude volant kožený,ale byl pouze plastový a na můj vkus měl zbytečně velký průměr. Tloušťka jeho věnce vyhovovala. Sedadlo se vpřed a vzadposouvalo ručně, výškové nastavení a sklon opěradla se seřizovaly tlačítky na boku sedadla elektricky. Luxusní charaktervozu dodávala imitace dřevěného obložení. Před spolujezdcem byla nevelká schránka, do kapes ve dveřích se nevešla animalá PET láhev. Zavazadlový prostor byl velký a dobře přístupný, měl objem 520litrů, panty víka nepřekážely. Mohl byale být vyšší. Nebylo možno převážet delší předměty, zadní sedadla nebyla sklopná a nebyl tam ani otvor pro lyže nebo jinédelší předměty. Zadní sedadlo sice mělo sklopnou opěrku, ale za ní bylo pevné čalounění zavazadlového prostoru.

Vůz měl poměrně velké vnější rozměry, jezdilo se sním jako s"korábem". Také parkování rozměrného vozu bylosložitější, citelně chyběly alespoň couvací senzory. Pro zatáčení při pomalé jízdě bylo třeba za volant zabrat více, nežbych čekal. Také pro zastavení nebo rychlejší rozjezd bylo nutno na pedály vyvinout větší než "dámskou" sílu. Automat nemělmožnost ručního řazení, dal se přepnout do jednoho ze dvou režimů "S" (=standardní režim) nebo "W" (=winter, zimní provoz).

Naftový turbodiesel byl velmi slušně odhlučněn a při normální jízdě nebyl téměř slyšet. Jen při studeném startu bylslyšet typický "traktorový" zvuk naftového motoru. Studený motor se startoval asi dvě až tři vteřiny. Ipo vráceníklíčku ze starovací polohy točil stratér motorem, dokud se motor nenastartoval. Při vypnutí motoru to celým autem trochuškublo. Turbodiesel měl mít spotřebu kolem 8litrů, palubní počítač udával průměrnou spotřebu 10,3l/100km,byl to ale vůz půjčovaný různým řidičům, jejichž způsob jízdy nemusel být vždy nejúspornější. Během jízdy do vozu téměřnepronikal hluk od pneumatik ani aerodynamický hluk, rádio bylo bez problémů slyšet ipři vyšších rychlostech bezzvýšení hlasitosti. Jak už jsem uvedl, také motor byl dobře odhlučněn.

Výrobce udával maximální rychlost 230km/h a zrychlení na stovku za 8,3s. Vzhledem kvýkonu motoru (197koní)by se dalo očekávat ivíce, ale na velký a těžký vůz to byly odpovídající hodnoty. Při testech zrychlení jsem dosáhl časutěsně pod 9s, vůz měl ale najeto již víve než 230tisíc kilometrů a zimní pneumatiky, které nebyly pro přenos trakcena suchou vozovku nejvhodnější. Překvapil mne poměrně nepřesný tachometr. Při jízdě po městě si "přidával" asi 6km/h,při rychlostech nad 100km/h ukazoval iovíce než 7km/h více než byla skutečná rychlost (testováno pomocíGPS tachometru).

Při rychlejším nájezdu do zatáčky nebo necitlivém přidání plynu měla záď snahu vybočovat, systém ESP ale počínající přetáčivýsmyk eliminoval. Jiízdu svypnutým ESP jsem nezkoušel. Prostě tento Mercedes nebyl určen pro sportovněji založené řídiče,ale pro pohodlné dlouhé cestování.

Závěrem: prostorný, pohodlný vůz sdostatečným výkonem, solidními jízdními vlastnostmi, odpovídajícíspotřebou a prémiovou značkou stradicí výroby luxusních spolehlivých vozů. Některé detaily byly ale nedotažené (neobvykléovládání blinkrů, stěračú a tempomatu, nemožnost převážet uvnitř vozu delší předměty a vzavazadlovém prostoru vyšší předměty.Uvniř interiéru dostatek místa vpředu ivzadu, jen pátý cestující vzadu uprostřed se musel vyrovnat stunelem uprostředpodlahy. Ipřes svůj věk (14let) a najeté kilometry stále dobře odhlučněný interiér, nikde nic neklepalo a nevrzalo.Jen karosérie na některých místech již začínala mírně rezavět. Ovládání oken izrcátek bylo na středovém panelu kolem voličeautomatické převodovky, na dveřích byly jen otevírací kličky. Cena nového vozu vroce 2001 byla 1650000Kč,bazarové vozy tohoto typu se počátkem roku 2015 prodávaly za 90 až 120tisíc korun.

Následuje několik snímků exteriéru iinteriéru testovaného vozu. Snímky jsem jako obvykle doplnil technickým popisema několika dalšími postřehy.